Jedná se o pasivní prvek, který má nás chránit před částmi vozu (sklo, palubní deska, volant) která způsobují poranění při nárazu auta. Rozdílné je, ale jejich množství, které se u jednotlivých typů aut liší. Aby ale byla ochrana airbagy při nárazu účinná, je nutné být připoutaný bezpečnostními pásy. Díky tomu je možné výrazně snížit vážná zranění a riziko smrti, což potvrdili statistiky.
> Vznik airbagů
První airbag sestrojil americký inženýr J. W. Hetrick v roce 1952 a roku 1953 si jej patentoval. Významným byl také senzor pro detekci nárazů vynálezce A. Breeda, který v roce 1967 koupila automobilka Chrysler, protože bez něj by byl airbag nekompletní. V roce 1971 se airbagy objevili v prvních automobilech a to uložené ve volantu Fordu a v roce 1973 se objevili sériově v některých autech značky Chevrolet.
> Stavba airbagů
Je velice jednoduchá a jak napovídá anglický název (air = vzduch, bag = vak, pytel), opravdu se jedná doslova o vzduchový polštář. Tvoří jej plynový generátor, řídící jednotka, nárazové senzory (akcelerometry) a vak. Dohromady tvoří pasivní prvek bezpečnosti.
> Objasnění funkce airbagů
Při nárazu je airbag vymrštěn během cca 40 milisekund a okamžitě naplněn. Onou náplní, ale není vzduch, ale vygenerovaný plyn s převahou dusíku. Jedná se o chemickou reakci, kdy dojde opět k jeho vyfouknutí (pod 1s). Aktivovány jsou jen určité airbagy řídicí jednotkou, která vyhodnocuje data s nárazových senzorů. Proto mohou při čelním nárazu zůstat například boční airbagy zavřené.
> Další využití airbagů
Použití našli také v kosmonautice, kde se jich využívá pro přistávání kosmických sond. Využili je v roce 1966 sondy Luna 13 a Luna 9, které získali první panoramatické snímky z povrchu Měsíce. Objevili se i na sondě Mars Pathfinder, která donesla na Mars roku 1997 robota Sojourner.