Jistě jste postřehli, že nám již všude pracují počítače. Ne, nemusí vypadat jako ty krabice na stole, ale jsou důmyslně maskovány třeba samoobslužnou pokladnou v marketu. A nejen tou samoobslužnou. Počítač pak řídí skoro celou prodejnu, už i cenovky jsou takové malé, elektronické zázraky. Prodavačky už neběhají s papírky a tužkami, kdepak. To někdo někde za rohem jen dá počítači příkaz na změnu cenovek a šup. Už naskáčou ceny nové. Většinou se tak děje po uzavírací době, aby zákazník nedošel finanční úhony. Tyto počítačem řízené věcičky připravují lidi o práci, ale zase na druhé straně dlužno uznat, že jim tuto nesmírně zlehčují.
Lidé ze staré školy však moc spokojeni nejsou. I v té hloupé místnosti, kde se vracely flašky, si mohli na chvíli s někým poklábosit. Ovšem už i to vymizelo, lahve se dávají na jakýsi divný pás a zkuste si s ním pokecat. Samozřejmě, že vám v tom nikdo bránit nebude. Můžete hovořit tak dlouho, než pro vás přijede policie nebo někdo z blázince. Ani pošťačka už nemívá čas na kafíčko a kus řeči. Jak je to možné, když je na poště tolik počítačů mi dodnes není jasné.
Tak nějak jsem měl za to, že právě ony většinu práce odbydou a listonoš bude mít práce méně. Ono by to tak fungovalo, pravila mi známá doručovatelka, ale to by ti kreténi nahoře nesměli polovinu doručovatelek propustit, a nám, co jsme zbyli přidat další povinnosti a agendu. Tak je to v tomto světě. Nevěřícně kroutím hlavou, ale protože se v těchto věcech nepovažuji za odborníka, raději to nekomentuji. Co se dá dělat, že ano. Jenže, je třeba na to celé nahlížet i z té druhé strany. Bez IT bychom byli sto let pozadu. Nelétalo by se do Vesmíru, a kdo ví, zda by se létalo vůbec. Nemohli byste zavolat svým dětem na druhou stranu zeměkoule, nepoznali byste svět prostřednictvím té nejmodernější techniky. Takže…